The Devil Within You: Chapter Five (2/3)

6. prosince 2013 v 20:01 | ~Enari
Název:The Devil Within You
Díl: Chapter Five (2/3)
Přístupnost: MA/Explicit
Tags: smut, angst, depresivní, horor, humor
Pairing: Derek Hale/Stiles Stilinski, Peter Hale/Stiles Stilinski, další

Angry rant!
Takže, milánci, doufám, že oceňujete mou snahu!
Právě jsem prošla mentální kastrací a to jen kvůli Vám!
Víte proč? Protože tahle kapitolka je více méně PWP! Víte Vy vůbec, jak traumatizující věc to pro mě je?!?
Co bych pro Vás neudělala, andílci moji...





Erica se snažila zadusit bolestivé sténání, když jí Boyd přiložil na popáleninu kus látky. Zároveň se z ní snažil vysát tolik bolesti, kolik jen šlo, ale sám pomalu nemohl pořádně dýchat. Měl několik řezných ran a pár zlámaných kostí. Obě bety seděly na zemi u převráceného gauče ve snaze poskytnout si útěchu.

Isaac byl stočený do klubíčka a jemně se třásl v rohu místnosti. Psychicky byl na tom ze všech nejhůř a proto ho alfa nechal po většinu trestu napokoji. Isaac měl až příli špatné zkušenosti ze svých předchozích fyzických trestů z rukou svého otce. Netřeba ho traumatizovat ještě víc. Ne v tak velké míře.

Nejhůř na tom byl Jackson. Od doby, co je rozzuřený Peter opustil se nepohl. Jeho tvář byla nehezky oteklá. Erica by možná utrousila nějakou rejpavou poznámku ve smyslu 'teď už nejsi všech typ', ale ve svém momentálním stavu na nějaké hašteření neměla ani pomyšlení.

Nebylo to jen tím, že se jim dostalo plně zasloužého trestu. Peter byl natolik laskavý a vysvětlil jim, co přesně se teď se Stilesem dělo a co k tomu vedlo. Byla to jejich vina.

Erica se tiše rozplakala na Boydově ramenu. Chlapec ji jemně kolébal v náručí, šeptal všechny ty blbosti, jak všechno bude v pořádku, zatémco je Isaac doprovázel tichým kňučením. Asi si ani neuvědomoval, že to dělá.

Peter už byl dávno pryč a nechal štěňata, aby se o sobě vzájemně postarala. Jeho místo je teď u Stilesova lůžka. Před jeho odchodem z Haleova domu mu Derek, který byl stále ještě v nemocnici, zavolal, že Stiles prodělal další z těch jeho 'zachvatů'.

Ačkoli se Stilesův stav výrazně nezhoršil, chlapec byl vyčerpaný, což by nebylo nic tak hrozného, pokud by doktoři nechtěli, aby mladík podstoupil nespočet různých testů. Peter teď musel obstarat spoustu věcí. Ujistit se, aby se šerif o synově stavu nedozvěděl - Stilosovo přání - a také přesvědčit, podplatit nebo pohrozit vedení nemocnice, aby propustili Stilese hned další den. Zajistit chapci soukromí, protože bylo jasné, jako byl měsíc nad nimi, že jeho chlapce dneska už nikdo obtěžovat nebude. Ten kluk si zasloužil oddech.

***

Stiles se konečně uvelebil v nové posteli. Museli ho prevézt do jiného pokoje, protože... ten starý potřeboval vymalovat. Vlastně si mladý Stilinski v duchu gratuloval.

"Myslím, že jsem vohodil i strop," usmál se vyčerpaně na Dereka.

Světe div se, vlkodlakovi zacukaly koutky úst. To znamenalo, že Stilesův komentář shledal vtipný, že? Že?

"Puberťáku."

"Hej! Jen to, že se chlubím tím, že dokážu obsahem želudku dekorovat místnot, ještě neznamená, že jsem puberťák. I když kalendář říká, že jsem."

Derek nakrčil nos. Vůně cizí krve proudící ve Stilesových žilách ho znepokojovala, i když věděl, že je to nezbytné. Ten kluk za posledních pár hodin ztratil hodně krve.

"Zkus usnout," nakázal vlkodlak.

"Přečteš mi pohádku?"

"Stilesi," zavrčel Derek, ale nebyl v tom žádný zápal.

"Nechci spát. Ne teď když tě mám pro sebe."

Vlkovi se nad tím prohlášením rozbušilo srdce. Vlastně se cítil více než ohromený. Nejdřív ta hádka doma, pak nalezení Stilese v kaluži krve, rozhovor s šerifem, diskuze o démonech, další záchvat a teď... tohle. Buďto je to celé noční můra nebo propracovaný vtip. Není možné, aby se tolik věcí odehrálo za méně jak osm hodin. Derek tomu prostě odmítal věřit.

Derek raději mlčel. Nevěděl jak by měl na něco takového odpovědět.

Bylo asi příliš optimistické doufat, že se teenager nakonec vzdá a skutečně se pokusí usnout. Derek bedlivě sledovat každý mladíkův pohyb, který se převaloval ze strany na stranu. S povzdechem vstal ze židle, přešel k postel, na kterou se váhavě posadil a pomohl chlapci se posadit.

"Jsi neskutečnej, víš to?"

"To mi už bylo nesčetněkrát řečeno. Víš ty co? Cítím se velmi skutečně," hrál Stiles uraženého. "Vlastně..."

Stiles se zahleděl do vlkových očí. Vypadal, že chce něco říct, ale neví jak.

Derek zapomněl dýchat, když se na něj mladík takhle díval. Hluboce. Pátravě. Překvapil ho, když propletl prsty s těmi Derekovými a lehce je stiskl.

"Ty víš co chci," hlesl Stiles.

"Ne, nevím."

"Víš. Ale možná pro tebe bude překvapením, když ti řeknu, že jsem to chtěl před tím než jsem zemřel. Kruci," Stiles se uchechtl nad tou myšlenkou, "chtěl jsem tě už ten den, kdy jsme tě se Scottem potkali v lese."

Stiles sebou neznatelně trhl při vzpomínce na Scotta. Dakší věc, kterou podělal kvůli své proměně v démona.

"Samozřejmě tehdy jsi byl jen záhadnej chlap s tím nejhezčím zadkem, co jsem měl tu čest vidět."

Derek se nad tím neusmál. Ne. Vůbec.

"A nebudeme tu rozebírat tvou estetickou hodnuto levelu 85, protože prostě nebudeme. Ta věc nasazená na tvém krku mluví sama za sebe."

Stiles si s menšími obtížemi klekl, aby se mohl dost s Derekovi blíž. Ten by však nejraději utekl.

Všechny instinkty na něj křičely, aby svého chlapce objal a líbal ho a prostě mu byl po boku. Ale to nemohl udělat, že? Protože vkodlačí pudy nebraly v potaz Stilesův věk, fakt, že byl šerifovým synem, démonem s nestabilní osobností, člověkem, kterému jeho smečka aktivně ubližovala a tisíce dalších věcí.

"Dereku?"

Ani si neuvědomoval, že rázně kroutí hlavou. Ne. Nechtěl si to připustit. Mezi nimi bylo příliš nevyřešených a bolestivých věcí. To platilo zvlášť pro Dereka, jelikož to byl právě on, kdo měl Stilese chránit a místo toho ho nechal na pospas vlkům. Doslova. Nezasloužil si cokoli, co mu Stiles tak ochotně nabízel a Derek věděl, co přesně to bylo. Věděl to už delší dobu.

Ale to přece bylo normální ne? Stiles byl hormony ovládaný puberťák a Derek byl shodou okolností ten, který si získal chlapcovu pozornost. Nebyly v tom city na Stilesově straně. A co se Dereka týče... nepyšnil se zrovna nejvybroušenějšími vlšími instinkty. Jeho neustávající selhaní jsou tomu důkazem.

Stiles jemně vzal Derekovu tvář do dlaní a vlkodlak byl nucen se na něj znovu podívat.

"Prosím?"

Derek znova zamítavě zakroutil hlavou.

"Prosím?" opakoval znovu Stiles nestálým hlasem.

Nebylo to fér! Tak moc to nebylo fér! Stiles přece nemůže jen tak přijít a dožadovat se všech těch věcí, které si Derek tak dlouho odpíral.

Chytil mladíka za ramena a donutil ho si lehnout zpátky na postel. Přehodil přes něj přikrývku s úmyslem to nechat být. Ignorovat všechno, co se stalo a jednoduše odejít, ale... to přece nemohl udělat, že? Dlužil to Stilesovi. Nemohl ho znovu zklamat. Nemohl mu zase ublížit.

Jenže pokud to udě-

Jemný dotek rtů spolehlivě umlčel všechny jeho myšlenky.

Zcela ztracen v záplavě různých pocitů, Derek nevědomky opětoval polibek. Bylo to něžné, cudné, nic než dotek. Žádná vášeň jen dechberoucí směs nádherných vjemů.

Stiles roztřeseně vydechl, když se konečně oddělili. Jantorové oči zářily něčím, co Derek nedokázal rozluštit. Horkých dech mu omýval tvář. Cítil z něj cítit jen krev, ale to mu nevadilo. Momentálně byl až moc zabraný do obrazu přes sebou.

Stiles měl rozšířené zornice, ústa vlhká a lákavě rudá...

Derek si myslel, že to co vidí je lákavá podívaná, ale pak nabral hluboký nádech do plic a... nedalo se to popsat. Bylo to příliš věcí najednou. Tak moc chtěl jednoduše na Stilese skočit a líbat a nárokovat si jeho tělo. Dělat všechny ty hříšné věci o kterých snil v soukromí svého pokoje.

Ale taky tu chtěl jen ležet se Stilesem v náručí a nasávat tu nádhernou vůni Stilesova vzrušení, protože to bylo právě to, co mu zablokovalo všechny mozkové funkce. Stiles ho chtěl a to ho dovádělo k šílenství.

"Vypadáš, jako by ses měl přeměnit," vydechl s úsměvem Stiles.

"To protože chci."

Tentokrát inicioval polibek Derek.

Přejel po mladíkově chvějícím se spodním rtu než pomalu vklouzl dovnitř. Zasténal nad ochotou se kterou ho Stiles přijal.

Mladík si ho přitáhl blíž. Prsty křečovitě svíraly jeho triko.

Derek by vyl rozkoší kdyby mohl. Stiles dělal ty neznatelné nízké zvuky, když ho muž líbal. Bylo vidět, že neměl moc zkušeností, ale o to víc potěšení to vlkovi přinášelo. Položil dlaň na Stilesův bledý krk a mohl cítit zběsile bubnující tepnu pod konečky prstů.

Už to nebyl nevinný polibek, ale pořád to ani nebylo to zběsilé líbání, po kterém Derek tam moc prahl. Teď na to ale bylo příliš brzy.

Stiles tiše zasténal, zanořil své dlouhé prsty do Derekových vlasů na znamení, že je všechno podle jeho gusta.

Po chvíli se odtrhli, aby mohli popadnout dech. Derek ale neotálel hned se vrhl na každičkou část odhalené kůže, na kterou dosáhl. Zasypával Stilesovu tvář drobnými polibky. Chlapec pod ním poslušně držel, což bylo něco, co velmi imponovalo Derekově dominantní nátuře.

Chvíli si pohrával s chlapcovými rty. Okusoval je a pak zas s citem líbal.

Všudypřítomná vůně jejich vzrušení se stávala ještě znatelnější.

Derek napůl seděl na posteli a napůl ležel na Stilesovi. Ruce prozkoumávaly křehké tělo skryté pod nemocničním oblečením.

Vlkodlak se na chvíli zcela odtáhl, což si vysloužilo tiché zklamané 'ne'.

"Tohle... asi není nejlepší místo... pro..." vydral ze sebe muž.

Stiles pokrčil rameny.

"Můžeme dělat alespoň něco."

Derek horlivě přikývl a vrátil se k práci. Přesunul svou pozornost k mladíkově krku.

Bože, jak moc se musel ovládat, aby nezkousl citlivou kůži a neoznačkoval si svého chlapce. Místo toho neúnavě olizoval a líbal tepnu, která zrovna přešla do nouzového módu. Stilesovo srdce bilo tak rychle až se Derek bál, že mu způsobil další záchvat.

"-osím..." vydechl Stiles a Derek zakňoural.

Zakňoural.

Laura by na nějbyla pyšná, pomyslel si sarkasticky, ale pokračoval v týrání svého chlapce.

Stilesovi ruce zabloudily až k pásku u Derekových kalhot. Jasně, že se ihned pokusil tu věc rozepnout.

"Počkej," vyhrkl Derek.

Stiles mu věnoval zmatený pohled.

"Jen... nech mě... to udělat. Na to ostaní budeme mít čas potom."

Ani nečekal na odpověď a vtiskl mladíkovi rychlý polibek na ústa než mu pomalu vytáhl volnou košili až ke krku a vystavil ho tak chladnému vzduchu v místnosti.

Stiles byl vážně unavený. Nebylo ani divu, ztratil hodně krve. Derek si byl vědom, že se pohybuje mezi spánkem a bdělostí, ale nemohl se přinutit toho litovat. Alespoň byl kluk v klidu a nechal Dereka určovat směr.

Vlkodlak dělal vše možné, vytasil každý svůj trumf, aby dal Stilesovi ten nejlepší zážitek a soudě podle tichých sténů plynoucí z těch nádherných úst, odváděl dobrou práci.

Zlom přišel, když se dostal k mladíkovým bradavkám. Jakmile vzal jednu do úst, Stiles se s hlasitým stenem pokusil posadit. Ještě, že ho Derek držel. Donutil ho si zase lehnout a pokračoval v sání a laskaní.

Rukou sklouzl do chlapcova klína. Částečně stáhl kalhoty, odhalil jemnou kůži a začal ji laskat. Stiles by vykřikl slastí, kdyby mohl, ale jeho hlas se zlomil v bezdeché sténaní. Přitáhl si Dereka pro hluboký polibek.

Derek ho pomalu zpracovával. Sice si nebyl jistý, jestli má Stiles dostatek krve na to, aby měl plnou erekci, ale ukázalo se, že to nebude zas až takový problém. Chlapec pod jeho doteky pomalu malátněl.

"Shhh..." tišil ho Derel. "Lehni si zpátky a nech mě ti to udělat."

Stiles nad tím zasténal. Jeho boky se rytmicky pohyboval, jak přirážel do Derekovi pěsti.

Silný pach krve ho donutil na chvíli přestat. Všiml si, že Stiles krvácí z místa, kde měl napojenou infuzi, ale zdálo se, že si toho démon nevšiml. Opatrně, aby Stilese nevyrušil ze slastného pojení, pomalu vytáhl jehlu a odhodil ji stranou. Chlapec si toho dál ničeho nevšímal, prsty zapletené stále v Derekových vlasech a vydával ti štěněčí zvuky, kdykoli, když se Derek dotkl toho správného místa.

"Hhhh... Dereku..."

Derek jemně okusoval chlapcův bok než se přesunul ke kyčelní kosti a odtud směřoval dolů směrem k rozkroku což, jak rychle zjistil, bylo Stilesovo zvlášť citlivé místečko, které ho donutilo sebou škubat.

"Dereku, Dereku..."

Stiles si asi ani neuvědomoval, že mluví nebo co to vlastně s mužem dělá. Vlk měl momentálně erekci monumentálních rozměrů a když se k tomu přičte přecitlivělost pářících se vlkodlaků. Au. Derek měl problém vůbec dýchat, protože každý další nádech znamenal jen extra dávku chtíče.

"Stilesi... budeš se cítit tak dobře... tak dobře..." šeptal Derek tiše do horké kůže chlapcova klína.

Stáhl plandavé kalhoty z chlapcových stehen, ale deku stále nechával kolem mladíkových boků. Nadzvedl ji a častečně pod ni vklouzl než začal tam, kde přestal. Trápil Stilese olizováním a okusováním chvějících se stehen.

"Dereku... prosím..."

"Ještě ne."

Derek strávil pod dekou příštích deset minut. Deset minut. Za tu dobu vytvořil slušnou sbírku cucfleků na bělostných stehnech, bocích a přilehlém okolí.

Vlkodlak oficiálně končil s drážděním a odříkáním si a vrhl se na chlapcův penis. Sám ze sebe vydal nelidské vrčení, když poprvé Stilese ochutnal.

Stiles už byl jen kupička sténající slasti. Svíral v rukou prostěradla tak silně až mu bělaly klouby a nevědomky mumlal různé nesmysly. Většinou to ale bylo Derekovo jméno.

Derek obemkl rty kolem chlapcova penisu a začal jemně sát. Špatný tah. Stilesovo tělo se napjalo. Derek už byl připravený, takže mu ani nevadilo, když se Stiles posadil, ani když mu chlapec vrazil svou erekci hluboko do krku.

"Proboha... promiň..." začal se hořečtně omlouvat.

Muž ho chytil za ruku ve snaze ho utišit. Rozhodně ho nehodlal pustit z úst, aby mohl mluvit. Ne teď když z něj mohl dostat všechnu tu nádhernou chuť.

Stiles padl zpátky do peřin. Snažil se ovládnout se a nezačít přirážet do Derekových nadaných úst, a-

Jeho myšlenky byly přerušeny velkými prsty , které si našly cestu mezi Stilesovi rty.

Mladík zasténal a ano, to byly slzy v jeho očích. Tohle byl ten nejlepší erotický moment v jeho životě a to počítal všechny ty zvrácené sny, které také zahrnovaly Dereka.

Přijal prsty do svých úst a začal je sát. Pohyboval se ve stejném rytmu jako Derek, což jen u alfy vyvolalo hluboké vrčení a bože, nebyl to ten nejlepší pocit na světě?

Pak ho to napadlo. Chtěl Derek...?

Až ty prsty vytáhne, budou krásně vlhké a připravené pro...

Derekovi prsty... uvnitř něj.

Nad tou myšlenkou Stiles vyvrcholil.




Poznámka:
Uf. Teď honem odsud pryč...
A to ani nejsem nadržená, jen vyděšená! O.O
Hope you liked it, R&R PLS...
 

9 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Myrtle Myrtle | 8. prosince 2013 v 20:59 | Reagovat

Jen řeknu co jsem řekla už předtím. Tohle byl jednoduše úžasný díl. Všechny tvé povídky jsou úžasné takže díky že je píšeš a díky že jsi ji i přes potíže na blogu zveřejnila. Těším se na další díl každý pátek a bylo by mi líto kdyby tu nebyl takže díky. :)

2 B. B. | 9. prosince 2013 v 15:58 | Reagovat

Počkej počkej! A to teď mám vydržet až do pátku na další díl?!
http://2.bp.blogspot.com/-Y_ODcECzxGQ/T4sMKffGa8I/AAAAAAAAA88/LnQ8Dvynqbg/s1600/michael-scott-no.gif
Umh, ale jo.. to zvládnu.. budu muset.

Obávám se, že u tohohle dílu se na nějakou konstruktivní kritiku (čti vychvalování do nebes) nezmohu. To prostě.. ummh.
Ale musím přiznat, že jsi mě překvapila. Čekala jsem, že si Stiles první začne něco s Peterem :)

3 Scudl007 Scudl007 | 10. prosince 2013 v 20:02 | Reagovat

Ohh děkuji :* :* Myslím že tímhle dílem si stejně udělala největší radost mě :D :D :D A souhlasím s B. taky jsem myslela, že si jako první začne s Peterem :D :D Ale vůbec to nevadí. :* Nádhera, nemůžu se dočkat pátku :*

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama