The Devil Within You: Chapter Four (3/3)

22. listopadu 2013 v 20:00 | ~Enari
Název:The Devil Within You
Díl: Chapter Four (3/3)
Přístupnost: MA/Explicit
Tags: smut, angst, depresivní, horor, humor
Pairing: Derek Hale/Stiles Stilinski, Peter Hale/Stiles Stilinski, další

Cosi chce ublížit Stilesovi...
Peter se dozví nehezkou pravdu o své smečce.
Připlete se i Šerif.




"A to se dozvídám až teď?" vykřikl rozezleně Peter.

Všechny bety vyjma dvojčat a Scotta seděly různě po obýváku, hlavy skloněné. Hanba vepsaná v tváři každého z nich.

"Kdybych mu neprohledal laptop, tak bych na to nikdy nepřišel, protože by mi to nikdo neřekl, co?!"

Derek si oddechl, když se nikdo neodvážil říct nic proti tomu, že jeho strýc nemá co lézt lidem do soukromí. Instinkt přežití byl silný s mladými vlky.

Starší alfa přecházel po místnosti, a jen stěží krotil hněv. Oči mu nekontrolovatelně zářily intenzivní rudou.

"Vy, jeho smečka," dal velký důraz na slovo 'smečka', protože, jak každý věděl, Peter stavil smečku a tudíž i rodinu nade vše. "Jak jste se mohli opovážit mu udělat něco takového? Měli jste ho chránit! Když jste viděli, že ho ostatní šikanují, měli jste ho před tím chránit a ne mu ublížit ještě víc!"

Ke konci to už ani nebyl lidský hlas, ale řev alfy, který vyžaduje poslušnost. Derek měl co dělat, aby ovládl pudy a nevystartoval na svého strýce. Jiný alfa byl na jeho území a požadoval respekt od Derekových bet. Mladšího muže to stálo hodně sil, aby si nezačal značit území a bojovat o dominanci. Takhle to už prostě mezi vlkodlaky chodilo. Pokrevní spřízněnost s tím nemělo co dělat.

"Byla to jenom-" Erica se okamžitě odmlčela, jakmile na ní Peter upřel rozhněvaný pohled.

Dívka seděla mezi Boydem a Isaacem a snažila se za chlapci skrýt. Pohled upřený dolů, ramena svěšená. Ani jejich očividná hanba nad tím, co provedli, nezmírnila Peterův hněv.

"Byla to jen sranda," promluvil nahlas Jackson, kterému očividně narostly koule.

Blbec. Bude rád, když z toho vyvázne jen s pár zlámanými kostmi. Derek napjatě sledoval svého strýce a... ano. Vypadá to, že nastal čas na nějaké to mrzačení.

Peter se probral z menšího šoku, která mu Jacksonova neomalenost způsobila a vystartoval po mladé betě.

Všechno se událo moc rychle. Bylo tam převrhnuté křeslo, jak se Jackson snažil dostat z dosahu rozzuřeného vlkodlaka, sklo všude po zemi. Isaac se schoulil do sebe, tak jak to dělával, když došlo doma k násilí. Boyd zastínil svým tělem Ericu, která zoufale vykřikla.

Derek uchopil Petera do silného sevření a přes veškeré protesty ho odmítal pustit. Nepovolil svůj stisk, ani když cítil, jak se druhý vlk uklidňuje.

Jackson byl v rohu místnosti zabalený do chvějícího se klubíčka a tiše kňučel.

Peter si odfrkl.

"Ty je ještě bráníš? Stiles je lepší než kterýkoli z těchhle imbecilů, a to je člověk! Co jsi vůbec udělal ty, když ses o tom dozvěděl?" zavrčel zlobně na svého synovce.

Oči stále zdivočelé, ale zdálo se, že přece jen už se dokáže ovládat. Derek ho tedy pustil.

"Potrestal jsem je."

"Potrestal? Neviděl jsem, že by měli nějaká zranění odpovídající jejich prohřešku. Běhat kolečka kolem Rezervace není trest!"

"A co jsem měl podle tebe udělat? Naprat do nich oměj?"

Derek jim udělil tresty. Jejich zející rány byly vidět ještě celé dny poté, co jim je uštědřil. Bety mu ani neodporovaly, ani se nesnažily bránit, když do nich zatínal tesáky. I jemu se to však zdálo jako mírný trest. Udělat to, co oni udělali jinému členu smečky, bylo jednoduše neomluvitelné. Měli štěstí, že z nich teď nebyly omegy.

Strýcovu nevědomost nijak nekomentoval. Peter si asi v té době myslel, že bety šly proti nějakému rozkazu a proto je potrestal. Nic o čem by stálo mluvit.

Peter byl pár chvil zticha a snažil se zklidnit dech.

Bety stále ještě tiše kňučely. Dokonce i Boyd, a to Dereka docela zaskočilo, protože toho kluka většinou nic nerozhodí.

Isaac byl na tom nejhůř. Viditelně se chvěl a Derekovi bylo jasné, že čeká, až se to zvrhne ve stejnou pohromu, jako to bývalo u něj doma s otcem.

"Boyd, Isaac, Erica a Jackson jdou nahoru. Hned," zavrčel mladší alfa.

Jackson se okamžitě sebral, vyhnul se Peterovi velkým obloukem a rychle vyběhl po schodech. Chvíli trvalo, než Erica s Boydem přesvědčili Isaaca, aby se zvedl z gauče. Ten kluk byl sotva schopen chodit, jak se mu třásly nohy. Všechny bety nakonec skončily v jednom pokoji, na jedné posteli. Derek je mohl slyšet tam nahoře, jak se navzájem snaží uklidnit.

"Ty jsi nic neudělal, že ne? Nebyl jsi tam se Stilesem, nijak jsi mu nepomohl."

"Omluvil jsem se mu."

"To mu určitě pomohlo!" rozkřikl se Peter. "Omluvit se šikanovanému teenagerovi děsně pomůže, když řekneš sorry, a pak ho necháš přesně tam, kde byl. Se smečkou nezodpovědných spratků, kteří zneužívají svou sílu k týrání člena své vlastní smečky. A neříkej, že Stiles není smečka!"

"Ovšem, že je," ucedil Derek.

"A řekls to někdy i těm pitomcům nahoře? Protože to vypadá, jakoby o tom neměli tušení. Tohle je tvá smečka, Dereku. Tvá rodina. Pokud je tu problém, tak to i vyřešíme jako rodina."

Derek uhnul pohledem, bolest v očích. Už to bylo dlouho, co cítil čistou, všepohlcující hanbu. Naposledy to bylo, když ho Laura přistihla, když se snažil opít a napůl se otrávil omějem, který si přidal do Jacka. Ona s ním vymetla podlahu před celou rodinou. Jako rozená alfa si to mohla dovolit.

Ale tohle bylo něco jiného. Něco mnohem horšího. Jako alfa udělal mnoho chyb, ale v tomhle případě kompletně selhal.

"Napravím to."

Peterem otřásal temný smích.

"Jak to asi tak chceš napravit, hm? Stiles, kluk, kterého jsi znal, tu už není. Místo toho tu máme psychicky zdevastovaného démona, který bojuje sám se sebou o to, aby si udržel svou lidskou stránku."

"Napravím to," zopakoval Derek, tentokrát rozhodněji.

***

"Co tu sakra chceš?" vykřikl Stiles.

Snažil se znít sebejistě, ale šlo to jen ztěžka. Pažemi mu proudila bolest, kterou znal jen jako člověk. Peřina byla od krve a lepila se mu na obnažené tělo. Tričko si strhl, když se snažil prohlédnout si zranění, která se mi sama od sebe začala objevovat na různých místech. Nejhorší byly ruce. Cítil, jako by byly v ohni a nemohl s nima pořádně hýbat.

Chvíli mu trvalo, než si uvědomil, že rány na rukou je text psaný ve staré aramejštině. Znaky na hrudi byly pečetě sloužící ke svazování démoních sil. Pentagramy v sobě nesly symboly podle toho, na který druh démony byly použity.

Co začalo jako malé modřiny, byly teď hluboké chirurgicky přesné rány, ze kterých se valily stružky temně rudé krve.

Stiles se párkrát trhaně nadechl. Bolest a panika ho pomalu tlačila k záchvatu.

"Co chceš?" vyrazil ze sebe Stiles.

Pokojem se rozezněl dutý zvuk. Nebyl to hlas ale ani to nebylo nic, co by vydala neživá věc. Nějak takhle by znělo spíš zvíře uvězněné v hluboké jámě, jejíž ozvěna by zkreslovala jakýkoli zvuk. Slyšel kdesi nad sebou praskat dřevo. Asi to bylo na půdě. Nebo spíš v půdě. Ve zdech, v dřevěných prknech, v betonu. Ta věc nemohla být v tomto světě, a proto se usídlila na jeho okraji.

"Nic jsem neudělal, tak co sakra ještě chceš?!"

Další zvuky. Klepání do zdí. Škrábání drápů po stěnách pokoje.

"Ne," kroutil Stiles zuřivě hlavou.

Hlasitá rána uvnitř stěny za jeho zády.

"Nech mě bejt! Nepotřebuju tě!"

Vidění se mu pomalu začalo mlžit.

***

Derek se vážně cítil jako zpráskaný puberťák. Momentálně mířil k domu Stilinských, kde hodlal vést důkladnou a pro jeho svědomí trpkou konverzaci. Peter měl pravdu. Mohl se snažit, jak jen chtěl, ale nemohl odčinit nedostatek zájmu, který projevil, když si jeho smečka začala dobírat Stilese. Měl být důslednější. Měl stanovit jasná pravidla.

A především měl stanovit, kdo do smečky patří, protože jak se zdálo, ti idiočtí teenageři nepovažovali Stilese za součást smečky. To byl kámen úrazu. Jak to jen mohl Derek nevidět?

Co má teď vlastně dělat? Dost pochyboval o tom, že všechno spraví ještě jedna bezvýznamná omluva. Zvlášť teď, když je Stiles démon. Taky by to nemohlo dopadnout dobře. Připomínat mu bolest z předchozího života, kterou mu způsobili ti, které chlapec chránil a byl jim tak nesmyslně oddaný.

Stiles byl nejloajálnější člen smečky. To bylo bez diskuze. Proto si Derek tak moc přál, aby se jeho Stiles vrátil. Protože tenhle hyperaktivní kluk mu svou oddaností tolik připomínal Derekovu rodinu. Mohl sice být otravný a užvaněný a všechny ty věci, na které si Derek vždy stěžoval, ale to neměnilo nic na tom, že pokaždé, když byl chlapec s ním, Derek měl pocit, jakoby měl část rodiny stále po svém boku.

Dokonce ani Peter-

Z myšlenek ho vytrhl vyděšený křik. Alfa se okamžitě rozběhl směrem, kde slyšel známý hlas.

"Stilesi!" křičel vyděšeně Šerif.

V momentě, kdy se Derek dostal k mladíkovu oknu, John Stilinki už dávno klečel na zemi vedle svého syna. Jemně jím třásl a snažil se ho probudit z něčeho, co připomínalo šok nebo záchvat. Stilesovi oči byly zamlžené a těkaly ze strany na stranu, jakoby něco sledovaly.

Šerif vzhlédl k nezvanému návštěvníkovi. Až teď si Derek uvědomil, že nemá žádnou výmluvu, proč by měl být on, dospělý muž, v pokoji sedmnáctiletého chlapce a syna šerifa k tomu.

Starší muž odmítavě zavrtěl hlavou, ale zdálo se, že spolkl cokoli nelibého, co chtěl říct na Derekovu adresu a místo toho začal štěkat rozkazy.

"Zavolej sanitku. Hned!"

Derek okamžitě vytáhl mobil.

Šerif se snažil udržet syna při vědomí, zatímco Derek sděloval informace do mobilu s kapkou paniky v hlase. Všude byla krev. Na peřině, na Stilesovi, na podlaze, dokonce i na stěnách. A ty pachy! Nejenže cítil množství čerstvé krve pramenící z chlapcových ran, ale i starou a zkaženou krev, která mu zvedala žaludek. Potlačil dávicí reflex a rychle přiklekl naproti šerifovi.

"Co se mu stalo?"

Pan Stilinski ani nevzhlédl.

"Nevím. Slyšel jsem ho s někým se hádat, a pak jsem ho takhle našel. Nikdo tu nebyl, nejsou to rány z pistole, spíš nůž, ale-"

Derek si konečně důkladně prohlédl jizvy. Nebyly to normální rány, ale různé symboly a znaky.

"Musel by být přivázaný a v klidu, aby mu mohli udělat něco takového," vydedukoval Derek.

Šerif přikývl.

"Ale když jsem sem přišel, nikdo tu nebyl. A on pořád křičel, ale nikde nejsou stopy po poutech."

"Drogy?"

"Možná. Podle toho jak vypadají jeho oči... ale..."

"Dereku?" vydechl najednou Stiles.

Alfa se nad něj okamžitě naklonil.

"Jsem tady," ujistil ho Derek.

Stiskl chlapci ruku. Byla studená jako led.

"Dereku? Řekni to tátovi."

Muži se zmatkem podívali jeden na druhého.

"Stilesi, tvůj otec je tu s tebou."

"Prosím tě... řekni mu to všechno. O mě. O tom co se stalo. O smečce. Prosím..."

"Stilesi? Synku. Neboj se. Všechno bude v pořádku."

"Dereku, řekni... tátovi..."

"Jsem tady Stilesi."

"Prosím... prosím..."

Chlapec už pomalu nemohl dýchat. Dusil se vlastní krví.

***

"Je stabilizovaný. Dali jsme mu něco proti bolesti. Teď bude pár hodin spát a ráno už by mohl být..." Melissa se trhaně nadechla.

Šerif ji objal a ona jeho nabídku útěchy přijala. Stiles nebyl jen nejlepší kamarád jejího syna. Poté, co Cladia zemřela, Melissa Stilese prakticky vychovávala. Bylo to v době, kdy John bojoval s tím, že jeho žena zemřela. Tehdy se snažil být dobrý otec, ale někdy toho na něj bylo prostě moc a Melissa mu byla velkou oporou.

Derek ty dva ignoroval. Ani mu nepřišlo na mysl, že by se měl cítit nemístně v jejich přítomnosti. Sledoval svou lidskou betu ležící na lůžku. Přístroje monitorující jeho životní funkce pravidelně pípaly, což bylo něco, co by mělo vlkodlakovi jemné smysly iritovat. Místo toho ho však uklidňovaly, protože to znamenalo, že je Stiles naživu. Zatím.

Vůbec nevěděl, co se s chlapcem stalo.

Než ho šerif popadl za límec a vhodil ho do policejního auta, kterým je zavezl do nemocnice, Derek stačil obejít pokoj a poohlédnout se po stopách útočníka. Nic tam ale nebylo. Dokonce ani žádný cizí pach, ale alfa by se nedivil, kdyby něco přehlédl. Těžký zápach Stilesovi krve by mohl maskovat cokoli.

Zatímco se Šerif s Melissou bavili o lékařských blbinách, vlk vytáhl z kapsy mobil.

Od: Derek
Pro: Peter Hale

Okamžitě přijeď do nemocnice. Druhé podlaží.

Ani ne za minutu přišla odpověď.

Od: Peter Hale
Pro: Derek

Na cestě. Co se stalo?

Derek měl chuť na otázku neodpovědět, ale nakonec se rozhodl jinak.

Od: Derek
Pro: Peter Hale

Něco napadlo Stilese.

To by mělo stačit jako vysvětlení.

Teď už jenom-

Šerif ho s nečekanou silou přirazil ke stěně.


"Musíme si promluvit."


Poznámka:
Angst, angst and more AAAANGST!!! *evil laughter*
 

10 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Venira Venira | 22. listopadu 2013 v 21:01 | Reagovat

Mnom...mám svou teroii, ale i tak se nemohu dočkat až mi ji zlomíš :)))

2 B. B. | 22. listopadu 2013 v 21:09 | Reagovat

Asi budu zvrácená nebo prostě jen škodolibá, když jsem z tak depresivní kapitoly tak nadšená.
Představa rozzuřeného Petera řvoucí na Derekovu smečku kvůli tomu, co provedli Stilesovi, je moc hezká představa. (Ona jakákoli představa Petera je moc hezká, no ne? :D)
Představa zahanbeného Dereka, který se cítí jako spráskaný pes, taktéž kvůli Stilesovi, je taky moc hezká představa.
Celkově se mi strašně líbí, jak si Haleovi lidského člena smečky chrání.
Uznávám, představa zmučeného Stilese v kaluži krve moc hezká není. Ale ono to určitě bude k něčemu dobré, že jo. Že jo??!
Ale představa, jak šerif chytne Dereka za límec a hodí jej do policejního auta je bezkonkurenčí :D :D

3 Enari Enari | E-mail | Web | 22. listopadu 2013 v 22:10 | Reagovat

[1]: Chci tu teorii slyšet... uvidíme jestli máš dar vidět do budoucnosti *přerazí se o stolek*

[2]: Ano! Ano! ANO!!! Miluju představu Petera chránícího Stilese přes zbytkem smečky. Ať už kvůli tomu, že ho má upřímně rád nebo jen kvůli tomu, že si myslí, že Stiles může být nějakým způsobem užitečný.
Peter, petr, petr ♥♥♥
A Bamf šerif je bezkonkurenční:)
Jsem ráda, že se kapitolka tolik líbila:)

4 Myrtle Myrtle | 23. listopadu 2013 v 6:33 | Reagovat

Nádherný dil hlavně to jak Peter bránil Stilese :D

5 Venira Venira | 23. listopadu 2013 v 13:40 | Reagovat

[3]:Stiles se "orámoval" řezbami sám,aby udržel démona uvnitř (na uzdě) a ten z toho chytá amok - snaží se vyškrábat ven.

6 Hifi Hifi | 23. listopadu 2013 v 16:57 | Reagovat

cjdsbvfhjsdjhbHBDHJRFGURRHGUSGZFJH!!!

7 Hifi Hifi | 23. listopadu 2013 v 16:57 | Reagovat

[6]: Doprdele ono se to odeslalo. No, nevermind. Vlastně je to kurevsky výstižné.

8 Nade Nade | Web | 23. listopadu 2013 v 16:58 | Reagovat

Peter je super! Umí se úžasně nakrknout, jen co je pravda. Doufejme, že se z toho Stiles dostane. Teorie Veniry je moc zajímavá, teď jsem sama zvědavá, jestli se trefila. :-D
Díky, těším se na pokračování.

9 Scudl007 Scudl007 | 24. listopadu 2013 v 14:22 | Reagovat

WTF?!?!?!? neeeeeeeeeee co s ním je :((( zachraň ho :( dělej než vykrvácí :(( brečí v koutě :(( ..... Jinak supr díl, nemůžu se dočkat dalšího :*

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama