The Devil Within You: Chapter Four (1/3)

8. listopadu 2013 v 20:00 | ~Enari
Název: The Devil Within You
Díl: Chapter Four (1/3)
Přístupnost: MA/Explicit
Tags: smut, angst, depresivní, horor, humor
Pairing: Derek Hale/Stiles Stilinski, Peter Hale/Stiles Stilinski, další
Tak jak to vlastně dopadlo? Bude Stiles v pořádku po svém malém střetnutí s Gerardem?
PS: Omluva za to, že poslední kapitolka byla tak krátká...





Stiles se probudil s tou největší kocovinou v historii Spojených států a to to ani žádná kocovina nebyla. Hlava mu třeštila, pokoj se s ním motal a chvíli mu trvalo, než si uvědomil, že je v Haleově domě. Čekal, než to otravné hučení v uších konečně přestalo.

Zaprvé, dostat se z postele. Zadruhé, nakopat prdel komukoli, kdo mu tohle udělal. Zatřetí, pozřít jeho duši. Jeho démonická stránka se otřásala odporem nad tím, jak jednoduše se nechal ponížit. Co se vlastně stalo?

Jeho plán ztroskotal hned u prvního bodu. Jeho tělo se při prvním náznaku pohybu napjalo, svaly v bolestivé křeči a to ani nebylo to nejhorší. Jeho kůže hořela, a pak měl zas pocit, že byla tak studená, jakoby se na ní vytvořila vrstva ledu. Pak Stiles rozhodl, že vlastně žádnou kůži nemá, nebo přesněji, že má pocit, jakoby ho někdo jeho kůže zbavil.

"Stilesi?"

Ozvalo se tlumeně.

"Stilesi? Je ti líp?"

Nálada na konverzaci: -0.348%. Zalez někam do křoví a umři. Díky.

"Sti-"

"Zmlkni nebo tě umlátím tvou vlastní páteří."

Překvapivě, jeho slova měla zamýšlený účinek a démon dostal pár blažených okamžiků na to, aby se vzpamatoval. Bolest neustupovala, ale už tolik neovlivňovala jeho smysly. Okrajově si byl vědom hluku, pocházejícího z přízemí. Když se konečně uvelebil zády opřený o pelest postele, odvážil se otevřít nejdřív jedno oko a pak druhé.

Naproti němu seděl usmívající se Isaac.

"Proč se tak blbě culíš?"

"Huh. Já jen, že vypadáš roztomile. Teda... to, jak jsi rozcuchaných a jak se snaží udržet oči otevřené, to je prostě roztomilé."

"Jsem rád, že se ti líbí, vidět mě v druhém stádiu porodních bolestí."

"Nemyslel jsem-"

"Jasně, žes to tak nemyslel a teď sklapni a odpovídej jen na moje otázky, protože teď fakt nejsem v nejlepší kondici, což mi zkrátilo trpělivost asi tam na desetinu. Proč jsi tady? U mě?"

Zdálo se, že Isaac si najednou všiml jak zajímavý je noční stolek a věnoval mu celou svou pozornost.

"Víš... no... máme menší návštěvu."

"Budu to z tebe vážně muset vymlátit nebo se obejdeme bez mučení a ty mi jednoduše sdělíš všechny potřebné informace?

"Spal jsi dost dlouho a pořád tu s tebou někdo byl. Většinou Derek."

"Oh, jak sladké."

"Jo. To jo. Ale pak si zas Scott pustil hubu na špacír a řekl všechno Allison. Všichni jsou teď dole a hádaj se, protože se jí nelíbilo, že jsme jí zabili dědečka. Teda... Scott ho zabil, ale ona tak nějak dává vinu všem."

"Už vím, proč jsem jí chtěl stáhnout z kůže - doslova - když jsem ji poprvé spatřil očima démona…"

Isaac chvilku vstřebával tu informaci.

"To myslíš vážně?"

"Jo. Vlastně to byla první reakce na většinu z vás, ale neboj se, mám perfektní sebekontrolu. Většinou."

Vypadalo to, že blonďák chce něco říct, ale Stiles ho předběhl.

"Proč nejsi s nima tam dole?"

Isaac se ošil a vrátil se ke studování všech předmětů v místnosti.

"Nemám rád hádky."

Nepovídej. Jistě, že nemá rád hádky. Potom, co si zažil doma, to vážně není překvapení.

"Tak pojď. Jdem jim na pomoc s tou saní."

Stiles se s menšími obtížemi zvedne z postele, Isaac mu moudře nespěchá na pomoc, protože má rád svůj kožich netknutý, a oba vyrazí po schodech dolů. Čím jsou blíže skupině rozhádaných puberťáků, tím víc to ničí Stilesovy uši. Peter s Derekem jen stojí stranou, protože to pravděpodobně už dávno vzdali, a nyní už jen sledují hádku s indentickým výrazem; Haleova patentovaná tvář, brooding style™. Ti chlapi to musejí mít v DNA. Dvojčata stála v kuchyni a snažila se být nenápadná.

"Stilesi," ozval se trochu překvapeně Peter.

Všichni na chvilku zmlkli a pohlédli jeho směrem, než Allison znovu začala vřískat. Stiles dělal vše, co bylo v jeho silách, aby ji vytěsnil z mysli. Peter k němu rychle přistoupil, teplé dlaně mu něžně sevřely obličej, zatímco ho muž bedlivě sledovat. A čichal, zpozoroval trochu šokovaně mladík.

"Máš stále ještě bolesti?"

"Nic s čím by ses měl vzrušovat. Na druhou stranu, někdo tu brzy bude mít bolesti monstrózních rozměrů, pokud nepřestane ječet jako hysterka."

Peter si odfrkl, Derek ho sjel starostlivým pohledem, než se vrátil ke svému standartnímu zamračenému pohledu. Isaac se ještě coural po schodech dolů, Jackson vypadal, že se aktivně snaží neskočit Argentové po krku... a bože, ten hluk byl nesnesitelný!

Erica taky moc nepomáhala a Stiles si s úsměvem uvědomil, že Boyd má problémy ji udržet, aby se na Allison nevrhla. Oficiálně odpustil drahé Erice, protože u všech baculatých cherubínů, ta holka měla úžasnou slovní zásobu. Dokonce od ní pochytil pár sprostých slovíček, která si bude muset později vyhledat na Google.

A Allison stále ječela. Ta holka má ale plíce.

"Moje máma je mrtvá! Chápete to? Mrtvá! Celej můj život se stal jen obrovskou katastrofou od doby, co jsem přijela do tohodle města a-"

Dívka se rázem ocitla přiražená ke zdi. Síla nárazu z ní vyhnala všechen vzduch. Scott byl okamžitě u ní s šokem a starostí v očích. Ihned začal hledat případná zranění. Jak jinak.

Šlahouny zhmotněné ze stínu oblizovaly dívčinu postavu a držely ji u zdi.

"Jestli," začal Stiles tichým hlasem, který zněl jako burácení hromu v ztichlé místnosti, "nezavřeš tu svojí rozkošnou pusinku, přísahám, že tě zavleču do pekla a udělám z tebe obyčejnou kurvu pro řadový démony."

Scott ze sebe vydal hrozivý řev a vrhnul se na Stilese jako nějaké zdivočelé zvíře. Nedostal se však daleko. Stejné stíny, které držely Allison, teď připoutaly Scotta k podlaze a Stilesovi se chtělo smát nad tím, jak uboze oba vypadali. Erica však žádné zábrany neměla a chechtala se v Boydově náručí. Stiles ji měl rád.

Peter zarazil Dereka, která se chtěl přesunou ke Stilesovi. Chytré rozhodnutí.

"Nech... nech jí jít," vypravil ze sebe ztěžka Scott.

"Proč bych měl?"

"Ona nic neudělala!" zavřískal vztekle vlkodlak.

Stiles nad tím přivřel oči a vypadal, že přemýšlí.

"Ale ano udělala. Je to otravná, nezodpovědná malá holka, která si hraje na frajerku a myslí si o sobě, že se dokáže postarat jak o svoje bezpečí, tak i o bezpečí svým milovaných, a přitom je to ona, kdo je táhne sebou ke dnu. A proč? Protože si myslí, že být z rodiny lovců a umět frnkat šípy, je sakra cool. Miláčku," otočil se na Allison," není to cool. Jsi slabá. Jsi ubohá. Jsi k ničemu. Ani tvoje rozkošná tvářička a pevná prdelka to nezachrání."

Scott se ho snažil přerušit, ale chuchvalec čiré temnoty mu zacpal ústa.

"Neboj, Scotte. Já na ženy ruku nevztáhnu," obdařil svého kamaráda zářivým úsměvem, "ale klidně těm kurvám proříznu hrdlo a nebudu mít žádné výčitky, takže si příště rozmyslete, jestli mě budete dráždit."

Přistoupil k Allison, která na něj hleděla s hrůzou v očích.

"Ty teď půjdeš domů a o tom, co se tady stalo, tu neřekneš ani slovo. Pokud ano, dozvím se to. A můžu ti slíbit, že následky se ti líbit nebudou. Rovnou teď ti můžu slíbit, že vymažu tvoji rodiny z historie, a stejně tak všechny lovce, kteří by chtěli vkročit do Beacon Hill. Už nikdy se sem nevrátíš. Ve škole budeš všechny z téhle smečky ignorovat. Nebudeš se snažit nás kontaktovat, a pokud jenom pomyslíš na pokračování v rodinné tradici, tak se připrav na perné chvíle. A kdyby ti tohle všechno náhodou nestačilo," Stiles se přiblížil k Allison, která teď vydávala žalostné zvuky. "Uvědom si prosím, že vlastním duši tvé matky i toho prohnanýho dědka, a pokud se mi zachce může je roztrhat na kusy."

Atmosféra v místnosti se úplně změnila. Zajímavé ale bylo, že Stiles stále mohl cítit, že většina smečky stojí za ním.



***



Scott se mu dny po té menší rozpravě s Allison vyhýbal, ale nic si na něj nezkusil. Asi v tom měl prsty Derek, což bylo na jednu stranu dobře, protože nemusel ubližovat svému kamarádovi, a na druhou stranu ne zas tak dobře, protože měl enormní chuť mu ublížit. Scott byl prostě štěně. Pokud mu Stiles sem tam hodil kost, kousek pizzy, sehnal nový Battlefield a občas ho vyvenčil, nedělal příliš problémů. Dokud se do toho nezačala míchat Allison. To potom měl tendence štěkat a v ojedinělých případech i kousat. Normálně by toho, kdo by si to na něj zkusil, zabil nebo minimálně s důstojnou arogancí ignoroval. U Scotta to znamenalo jen zpackaný den a ten nenápadný ždibec vinny, která si ještě našla cestu do Stilesova srdce.

Allison dnes nebyla ve škole, stejně tak jako dny před tím, a Stiles na tom nedokázal najít jedinou zápornou věc. Vlastně se mu hned lépe dýchalo. Scott sice stále docházel do školy a na lakros, ale moc toho nenamluvil a Stilese zcela ignoroval. Nebo se o to alespoň snažil. Démon poznal, jak je vlkodlak nervózní, když jsou od sebe méně než 6 metrů.

Byla přestávka, studenti stále ještě postávali na chodbách a klábosili, zatímco Stiles seděl sám ve třídě a četl starou otrhanou knihu, kterou si před pár týdny koupil v jednom vetešnictví.

Někdo v lavici vedle něj si odkašlal.

"Ehm. Takže," začal stydlivě Isaac. "Derek by tě chtěl po škole vidět."

"Proč mi nezavolal?"

"Asi proto, že nikdy nezvedáš mobil?"

"Huh. Jo, to bude asi tím. Co ta vaše chlupatá rodinka? Pořád se mě bojíte?"

"Nikdy jsme se tě nebáli."

Stiles po něm hodí skeptickým výrazem.

"No dobře, možná trochu ano, ale... Podívej, měli jsme o tom menší rozhovor. Celá smečka bez Scotta, a všichni došli k závěru, že jsi pořád Stiles. Chráníš nás tak jako vždy. Jen jsi teď prostě větší parchant, ale to nemění nic na tom, že chráníš smečku. A to je nejdůležitější."

"Teď ses dotknul mého srdce," vzdychl teatrálně Stiles a položil si ruku na hruď.

Isaac se na něj ušklíbl, ale nevypadalo to, že by mu to měl za zlé.

"Proč vlastně neodpovídáš na mobil?"

"Protože je to jen otravná ztráta času."

"Co kdybychom tě potřebovali?"

"Ty si vážně myslíš, že vás nechávám nechráněné? Polovinu svojí smečky nechávám hlídkovat kolem Haleova domu a většina zbylých ohařů má přiděleno jednoho z vás. Jsou neco jako vaši strážní andělé z pekla. Vlastně se divím, že jste je už dávno nevyčmuchali. Kdybyste byli v ohrožení nebo něco potřebovali, psi by o tom dali vědět."

"Tak moment. To mě jako teď pronásleduje jedna z těch věcí?" optal se trochu vyjeveně Isaac.

Stiles se pousmál nad tím, jak se začal zuřivě rozhlížet kolem a aktivně větřil, jestli nezachytí pach ohaře.

"Pokud to chceš říct takhle..."

"Vlastně je pravda, že jsme u domu zachytili nějakou divnou vůni, ale mysleli jsme, že jsi to ty."

Stiles mu neodpověděl. Místo toho se znovu začetl do knihy.

Blonďák mu po chvilce ticha věnoval úsměv.

"Díky. Vlastně je to od tebe docela sladké, že na nás dáváš takhle pozor," svěřil se Isaac a Stiles málem spadl ze židle.

"Prosím? Ty používáš slovo 'sladké' ve spojitosti s mojí osobou? Nevím, jestli se mám cítit uraženě, ale všechny instinkty mi říkají, že bych se měl definitivně cítit uraženě."

Isaac se upřímně rozesmál.

"Tohle je Stiles, kterého znám," zazubil se Isaac.



***



Stiles sešlápl plyn na doraz. Byl si asi tak na 127% jistý, že nebýt jeho zlepšených reflexů, už by dávno sešrotoval auto a první strom, okolo kterého by projel, a vzhledem k tomu, že momentálně zběsile jel lesem k Haleovu domu, byl skutečně rád, že tohle démonní zlepšení měl. Vidět ho táta, dostal by mrtvičku.

V dáli zaslechl pronikavé vytí jeho ohařů. Mohl fyzicky cítit, jak jeden po druhém umírají. Jejich hlasité volání se pomalu měnilo o žalostné skučení o pomoc.

Před čtvrt hodinou zaslechl prvního ze svých ohařů výt na výstrahu. O minutu později mu volala Erica s tím, že byli napadeni Alfa smečkou. Stiles jim řekl, ať utečou, zatímco jeho psi se budou snažit útočníky zadržet. Ani přesně nevěděl, co by měl dělat, až se dostane na místo, ale jen pomyšlení na to, že se někdo dotkl jeho ohařů, mu vařilo krev. A s každým dalším padlým členem jeho vlastní malé smečky bylo jasnější, že na nějaký plán se může vykašlat. Teď nebyl ve stavu, aby přemýšlel nad strategií. Ne, teď chtěl krev.

Už byl téměř u domu, když mu do cesty skočilo jedno z dvojčat. Stiles měl co dělat, aby auto nepřevrátil na střechu.

"Sakra. Neřekl jsem vám, abyste utekli?" vyštěkl na ně, když vystoupil z auta.

Boyd měl na boku velkou ránu, ale nevypadal, že by ho to zas až tak trápilo. Jedno z dvojčat mělo pár rychle se hojících šrámu a Isaacův obličej zdobila modřina.

"Už jsou pryč," oznámil Peter, který zrovna vylezl zpoza stromu.

"Vracíme. Vypadá to, že už nejsou v našem teritoriu, ale," zaváhal, "všude je cítit krev a smrt. Asi tvoji psi."

"Alespoň byli k něčemu užiteční. Všichni v pořádku?"

Vlkodlaci souhlasně přikývli.

Během pár minut se všichni dostali k domu. Na vchodových dveřích byl krví nakreslen znak Alfa smečky. Nebylo to varování, ale posměšný vzkaz.

Stiles neměl problém ani s mrtvolama, ani s pachem vnitřností, ani krví, ale to co viděl, ho zaskočilo. Do teď byl jen rozběsněný z toho, že si někdo dovolil zabít jeho ohaře. Něco, co mu patřilo. Ale tohle? Těla jeho psů ležela poházená kolem domu. Byli rozervaní na kusy. Někteří z nich se ještě snažili hýbat. Alespoň ty stále ještě fungující poloviny jejich těl, ale bylo jasné, že Stiles této noci přišel o celou svou smečku.

Se zatajeným dechem přecházel nad částmi jejich těl.

"Stilesi?"

Erica se schovávala Boydovi za zády. Její zlomený hlas ho vytrhl ze zamyšlení. Vzhlédl k vlkodlakům. Derek vypadal, jako kdyby nevěděl, jestli ho utěšit, omluvit se nebo rozkázat smečce aby se stáhla.

"Tohle," Stiles promluvil a přiklekl si k jedné půlce psa, "je stopa po noži. Okolí rány vypadá, že je spálené."

"Co to znamená?" ozval se potichu Isaac.

Stiles si odfrkl.

"Moji ohaři jsou nesmrtelní. Nic je nedokáže zabít," pokrčil rameny. "Nic krom té zbraně, o které mluvila Jennifer."

"To znamená, že Deucalion teď má zbraň na démony," vydedukoval rychle Peter.

"A také to znamená, že jsme nahraný," oznámil Stiles.



Poznámka autorky:
Ano, jsem strašný člověk a zasloužím si být v Cage společně s Adamem...
 

14 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 luczaida luczaida | E-mail | Web | 8. listopadu 2013 v 21:51 | Reagovat

A TEĎ STILESE ZABIJOU PODRUHÉ NEBO CO SAKRA!?

2 B. B. | 8. listopadu 2013 v 22:20 | Reagovat

Téda, jsem zvědavá, jak se to bude vyvíjet. Ale hodně mi chybí starý dobrý Stiles.

3 Myrtle Myrtle | 8. listopadu 2013 v 22:24 | Reagovat

Doufám že Stiles neumře podruhé nebo aspon ne definitivně ale jinak dokonalá kapitola, chci další! :D

4 Scudl007 Scudl007 | 8. listopadu 2013 v 22:51 | Reagovat

Super díl :D ... zaprvé promiň že čtu tak pozdě, ale dostala jsem se ke kompu až teď, zadruhé WHAAAT?! ten ,,víme kdo, netřeba ho jmenovat´´ tu zbraň mít neměl (brečí v koutě), zatřetí souhlasím s B. taky mi Stiles chybí jako člověk :( a začtvrté se nemůžu dočkat dalšího dílu :*

5 Venira Venira | 9. listopadu 2013 v 14:57 | Reagovat

Celou...Celou smečku?! T.T
Do dalšího dílu budu napnutá jak struna.
A k poznámce - do klece tě nepustím, mohla bys mi sáhnout na Luciho :X

6 Nade Nade | Web | 9. listopadu 2013 v 16:30 | Reagovat

Vlastně by mi pekelných psů nemělo být líto... Sakra, ale je. Jen doufám, že se jim nějak podaří s tím superalfou nějak vydrbat. Nějaký malinkatý fíglík.. ;-)
Díky, těším se na pokračování.

7 Enari Enari | E-mail | Web | 15. listopadu 2013 v 17:20 | Reagovat

[1]: Vážně na to chceš odpověď? *devil devil*

[2]: Třeba se starý dobrý Stiles vrátí;)

[3]: Ok. Again... vážně chcete odpovídat na podobné otázky? Protože bych se pak rozhodně bála lynčování >_<

[4]: Máš pravdu. Ten by jí mít neměl. Nakonec s tím ještě někoho píchne či co!!!

[5]: Actually... dělám menší RP s Luciferem na Tumblru. Holka myslím, že bys nechtěla vědět, co tam se mnou dělá >_<

[6]: Teď si představ, co se bude dít, když se jim ten fígl nevyvede... myslíš, že celá Haleova smečka hebne?

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama