The Devil Within You: Chapter Three (1/3)

18. října 2013 v 20:00 | ~Enari
Název: The Devil Within You
Díl: Chapter Three (1/3)
Přístupnost: MA/Explicit
Tags: smut, angst, depresivní, horor, humor
Pairing: Derek Hale/Stiles Stilinski, Peter Hale/Stiles Stilinski, další

Poznámka autorky: Ok. Co se to u všech svatých děje? Proč se Stiles chová tak divně?
Co se stane Jennifer? A co chce Alfa smečka?
Děkuji Keigh, protože jinak by tahle povídka nevznikla...
A taky děkuji, že mě nezabila, protože holy shit I'm such an idiot!!!
Jako vždy prosím R&R




Peter se rychlostí blesku točil na místě, připraven zaútočit. Drápy a tesáky vysunuté, oči mu nebezpečně zářily.

"A do háje. Chlape! Moje oči!" řval dramaticky Stiles, zatímco odvracel zrak od scény před sebou.

"Stilesi?" Peter se pohnul směrem k mladíkovi. "Co tu děláš? A proč nepoužíváš dveře?"

"Špehuju tě. Špehování se provádí zásadně přes okno."

Chlapec elegantně seskočil z parapetu a s blaženým povzdechem hupsnul do Peterovy připravené postele. Pohodlně se uvelebil, ruce za hlavou a s gustem si prohlížel dnešní menu. Vlkodlak byl čerstvě vysprchovaný, vlhké vlasy mu padaly do obličeje a má ty Matko všech hříchů, ten chlap měl ale figuru.

"C-," Peter ztichl, jakmile spatřil mihotající se stíny plazící se po podlaze a zdech.

"Takhle nás nikdo neuslyší," vysvětlil Stiles.

"Huh."

"Sundej si ten ručník a můžeme pokračovat v diskuzi," houkl Stiles a vypadalo to, že se pokoušel zhypnotizovat kus látky, aby mu sám ustoupil z výhledu.

"Nemyslím si."

"Taky tu můžu jen sedět a zírat."

Peter s povzdechem zakroutil hlavou a posadil se na kraj postele. "Co se děje?"

"Proč by se mělo něco dít?"

"Tak zaprvé, neviděl jsem tě celé dny. Zase. Nikdo nevěděl, co s tebou je. Za druhé, máš nasazený ty svoje kontaktní čočky z pekla." Stiles párkrát zamrkal, aby se černého zabarvení zbavil. "A zatřetí, jsi cítit krví. A ta krev není tvoje. Tak co se děje?"

Stiles ho nehnutě propaloval pohledem.

Když bylo jasné, že chlapec nepromluví, Peter si poposedl blíž a stiskl mladíkovu ruku. "No tak Stilesi, víš, že mi můžeš věřit. Ať je to cokoli. Pokud jde o tu dívku v lese-"

Peter se rázem ocitl na zádech, hoch mu obkročmo seděl na klínu a jeho rty se téměř dotýkaly vlkodlakovy zběsile pulzující tepny. Stiles ho jemně políbil na krk, jakoby se chtěl omluvit, že ho vyděsil. Protože to bylo přesně to, co se tu dělo. Peterova animální část byla vystrašená z tvora, který tu byl s ním. Něco mu říkalo, že Smečka nebo ne, Stiles už nebyl člověk. Už nebyl na sto procent bezpečný. Ale to nebyla pravda. Ať už byl Stiles cokoli, byl to... Stiles. Nikdy by neublížil nikomu, koho miluje.

"Ššš," Stiles se opřel o mužovo rameno.

Chvilku takhle nehnutě zůstali, než se Peter odhodlal pohnout a obtočit své ruce kolem chlapcova pasu. Cítil jeho napjaté tělo, zrychlené dýchání, obojí v něm probouzelo neklid. Co se to se Stilesem děje?

"Pomůžeš mi?" ozval se démon po chvíli těžkého ticha.

"S čímkoli potřebuješ," odvětil popravdě a pročísl mu vlasy v konejšivém gestu.

Chlapec se posadil zpříma, zamračení na tváři.

"Tvůj synovec je idiot," prohlásil Stiles s rozhodností v hlase, což muže přinutilo se usmát.

Ten kluk dokonce vypadal, že snad bude trucovat.

"To není žádná novinka."

"Musíš mi s ním pomoct. Zítra má schůzku s tou svou cuchtou a ty mi musíš pomoct," Stiles položil ruce na Petrova ramena a pevně stiskl.

"Dobře. Jen mi řekni, co se děje."

To mladíka umlčelo. Trhavě vydechl a zase se položil na pevné tělo pod sebou. "Prostě… to poznáš, až se to stane. Potřebuju, abys ho udržel naživu. Vsadím se, že ten idiot se mnou bude i bojovat, aby tu děvku ochránil."

Peter bloudil rukama po delikátních křivkách Stilesových zad. Hladil ho, konejšil. Zdálo se, jakoby Stiles by zase jen člověk, bezmocný a křehký, což v Peterovi zase jednou probouzelo jeho ochranitelskou stránku.

"Co je zač?"

Stiles si odfrkl.

"Došlo ti to rychle. Je to darach. Něco, jako druid mixnutej s postavičkou z Hellraisera, což by bylo samo osobě znepokojující, ale ta svině se ještě ke všemu dostala blízko Derekovi. A to prostě nelze prominout," zavrčel nebezpečně. Peterem projel záchvěv. Proplétal neposedné vlasy mezi prsty a dál chlapce konejšil.

"Zvládnem to. Neboj se, jsem v tom s tebou."

Chvíli bylo ticho. Peter cítil, že napětí z chlapce nevyprchalo a tak se rozhodl přitlačit. "To ale není všechno, že?"

Hleděly na něj nádherné čokoládově hnědé oči. Oči ztraceného bezradného dítěte. Vypadalo to, jako by se chtěl s něčím svěřit, ale ten nadějný plamínek v jeho pohledu rychle pohasl. Narovnal se a Peterovi došlo, že chce odejít a tak udělal jedinou věc, která ho napadla. Přitáhl si ho zpátky do náruče.

"Pověz mi to."

Křehké tělo se v jeho náručí ještě víc napjalo, dech nestálý. Drobné dlaně ho nesměle pohladily po pažích. Vzduchem se rozlinul slaný zápach slz. "Já," vydechl zničeně Stiles. "Nedokážu to ovládat. Já prostě nemůžu..."

Naposledy jsem plakal před smrtí.

"Nevěděl jsem, že to ještě umím," poslušně si nechal setřít slzy. "Proč jsi to vždycky ty, ke komu se vracím?"

"Na to ti odpovědět nedokážu, ale vím, že mě to těší," usmál se povzbudivě Peter.

Bylo vidět, že má o svého oblíbence starosti.




***




"Sti-"

"Zmlkni!"

Derekův zmatený výraz byl sladkou odměnou pro Stilese. Alfa ležel na nadýchaném mechu bez možnosti se pohnout. Ach, jak nádherný pohled to byl. Vlasy mu neposedně trčely, spodní ret měl sice už zahojený, ale krev na něm stále ještě byla a Stiles měl neuvěřitelnou chuť se sehnout a ochutnat její kovovou příchuť. Ani se necítil provinile za to, že Dereka zranil. Je to velký kluk. On to rozchodí.

Mladík s narůstajícím vzrušením pozoroval, jak se vlkodlak marně snaží zvednout. Bílé triko se mu díky vlhkosti lesa a mlhy lepilo k tělu. Upnuté džíny krásně obepínaly jeho vypracovaná stehna. Stiles doslova předl slastí. Všechna tahle spoutaná nádhera je teď jeho. Derek mohl být silný, jak jen chtěl, ale proti Stilesovi neměl šanci.

Stiles se posadil muži na stehna, dlaně zapřel o ocelovou hruď a naklonil se, aby se mohl alfovi podívat do očí. Derek si konečně uvědomil, že bojování proti neviditelným poutům nemělo žádný účinek a tak zabodl do Stilese tvrdý pohled.

"Nedívej se na mě takhle. Přece jen je to tvoje vina, že jsi," naklonil se blíž, "tak neuvěřitelně," slízl kapku krve z rudých rtů, "sexy."

Vlkodlakova chuť byla pro Stilese afrodiziakum a téměř okamžitě probudila oheň v mladém těle. Varovné vrčení ho upřímně pobavilo. "Tenhle zvuk mě pronásledoval ve snech. Už tolikrát se mi zdálo, jak do mě přirážíš. Jak mi zarýváš drápy do masa a koušeš do všech těch citlivých místeček," Stiles zkusmo políbil Dereka na krk a pak ho laškovně kousl.

"Ale to, co mě pokaždé udělalo, je právě tohle." Stiles cítil, jak alfova hruď doslova vibruje vyluzováním agresivních zvuků. "Udělej to znovu," zašeptal mu do ucha, než ho zkousl dost silně, aby začalo krvácet.

"Okamžitě mě-" hlasitý zvuk se rozlehl lesem, když mu na tváři přistála facka.

Stiles se uchechtl: "Třeseš se."

"Je to vztekem, nebo mě máš rád tak moc, jako já tebe?" zapředl pak.

Posunul se tak, aby se jejich klíny třely o sebe. Alespoň ve jménu dekora se snažil utlumit smích, který s ním cloumal, když viděl alfův šokovaný výraz. A možná to trochu přehnal, ale když on si nemohl pomoct! Měl tu Dereka hezky pod sebou, bezmocného a neochotného. Všechna ta síla, nespoutanost, živočišnost. Stiles cítil, jako by mohl vyvrcholit jen z myšlenky na to, jak Dereka zkrotí.

Čelisti na prázdno klapající těsně u jeho ramene Stilese trochu překvapily, ale nebylo to nic, čím by se musel příliš zabývat. I kdyby Dereka teď uvolnil a vlkodlak by se na něj vrhl, nemohl by způsobit žádné vážnější škody.

Pomalu pohyboval boky. Labužnicky třel svou erekci o druhého muže, který zatím nebyl tak entusiastický. Zatím.

Jazykem putoval po zběsile se pohybujících tepnách na silném krku. Ta vůně byla omamná. Směs hněvu, adrenalinu, paniky, potu a jen stopa po strachu. Stiles hlasitě zasténal. Ach, tohle je o tolik lepší než, když si ve vlastní posteli představoval, co by s ním dělal Derek. Nechat ho, aby mu vlkodlak ukázal svou dominanci, bylo více než vzrušující, ale tohle? To byla Nirvána. Od teď už bude masturbovat jen nad myšlenkou, jak si bere Dereka násilím. A nač vlastně obtěžovat pravačku, když si může užít s vlkodlakem osobně?

"Teď se dívej," usmál se téměř maniakálně Stiles. Posadil se Derekovi pohodlně na klín a luskl prsty. Všechno jejich oblečení se rozplynulo v masu černého kouře.

Derek sebou přestal zmítat. Oči překvapením rozšířené. Ach, jak byl rozkošný, když se proměnil v tohle bezradné štěně. Stiles by dokázal vyvrcholit už jen při pohledu na něj. Ale teď ne. Ne, když pro sebe měli všechen čas světa.

Stiles věnoval svému alfovi rychlý polibek na ty hříšné rty a pak se bez dalších odkladů přesunul k jeho rozkroku, kde ho-

Stiles se s povzdechem posadil. Rukou si frustrovaně projel vlasy a snažil se setřást poslední zbytky spánku… a silou mysli přinutit malého Stilese ke kapitulaci. K čemu je snít o něčem takovém, když to nemůže uplatnit v praxi?



***



"Stilesi?" Derek vypadal překvapeně, a to bylo z nějakého blíže nespecifikovaného důvodu nervy drásající.

"No jo," protáhl znuděně. "Jsme tu všichni pospolu a šťastni jako velká rodinka. Můžem se muckat a objímat a ty další kravinky, bla bla bla."

Stilesovi neuniklo, jak se Derek s podezřením dívá na svého strýce stojícího poblíž.

"Odstup od ní."

"Cože?"

Ve Stilesovi se vzedmula vlna čirého odporu, když se alfa posunul tak, že stál před Jennifer v jasné snaze chránit ji svým tělem. Stiles si dal zlatou hvězdičku ze sebekontroly.

"Možná bys měl přehodnotit standardy a přestat s tím věčným šoustáním ženskejch, který tě chtěj zabít."

"Dereku," ozval se Peter a postoupil ke svému synovci, "udělej to. Pro své dobro."

"Co-"

"Je to darach. Něco jako ježibaba, ale ještě odpornější. A ty jí máš momentálně přesně za zády."

Upřímně, Stilesovi bylo jedno, že zvýšil hlas, že zněl tak zoufale a lidsky, ale ta mrcha se schovávala za zády jeho alfy a to dohánělo jeho krev k varu. Doslova. Mohl cítit, jak mu pod kůží koluje jako žhavá láva a dere se napovrch. Stačilo by jen lusknout prsty a všechno by to tu lehlo popelem. Stiles mohl cítit zápach spáleného masa a tak moc si přál skočit na tu děvku a držet jí zatímco se bude zmítat v ohni.

Jenže to nemůže udělat, že ano? Má tu dva chlapy, kteří přišli o rodinu při požáru. Jeden z nich skoro zemřel na následky popálení. To není zrovna to nejlepší obecenstvo, kterému by chtěl představit kouzlo pyrokineze.

"Běž od ní. Hned," zavrčel.

Dereka viditelně překvapilo, když se za ním ozval šílený smích. Peter už nehodlal dál čekat, chytil svého synovce za loket a snažil se ho odtáhnout dál od něčeho, co už jen málo připomínalo člověka. Temné kruhy pod očima, smrtelně bledá kůže, modré žilky pod kůží, rty zdobil krutý úšklebek, tohle už nebyl člověk.

A to byl přesně ten moment, kdy se Stiles vzdal. Dobrovolně se nechal vést svými instinkty. A světe div se, byla to zábava. Odhodit masku lidství a jednoduše se těšit na nadcházející masakr.

"Ale no tak Stilesi. Vážně si myslíš, že můžeš zvládnout něco jako já?"

Úsměv jí zmizel ze rtů. Prudce se nadechla a vůně čiré hrůzy naplnila vzduch kolem. Ustoupila o krok, teď ve své lidské podobě, a se strachem hleděla na Stilese, který měl oči zakalené temnotou. Jasná známka toho, co je zač.

"Myslím, že to bude sranda," usmál se spokojeně. "Konečně někdo, kdo ví, co je to zdvořilost. Prosím, nenech se rušit, dál vyluzuj tu nádhernou hudbu teroru."

Peter rychle oddáhl protestujícího Dereka. Stiles mohl slyšet, jak se mu rychle snaží vysvětlit situaci a zároveň mu zabránit v tom, aby Stilesovi pomohl. Škoda. Tak moc si teď přál mít obecenstvo. Všechna ta krev a křik a delikátní bolest přijde nazmar.



***



Stiles stál nad Derekem se založenýma rukama a propaloval ho chladným pohledem. Alfa se snažil zvednout ze studené země poseté spadaným listím, ale nebylo mu to dovoleno. Nějaká síla ho táhla dolů.

Přesně jako v tom snu.

Stiles se neznatelně zachvěl vzrušením. Kleskl na kolena, obkročmo přes Derekův pas, ruce položené na rozložité hrudi.

"Mohl by ses alespoň pokusit udržet se naživu dýl než pár minut?" sykl podrážděně mladík.

"Nejdřív Kate - " při tom sebou alfa trhl, "- teď ta věc. Máš snad nějaké zvláštní choutky, o kterých bych měl vědět?" broukl Stiles a lehce se naklonil nad vlkodlaka.

Teplo jeho těla bylo tak lákavé, stejně tak krev hlasitě proudící jeho tepnami. "Protože pokud ano, řekni to hezky nahlas. Možná ti s tím," rty se otřel o citlivé místo na mužově krku, "můžu pomoct."

Pevné ruce ho uchopily za boky ve snaze shodit ho. Ve Stilesovi to zlomilo už tak dost podkopanou sebekontrolu. Uvěznil Dereka ve změti proplétajících se stínu, které silné tělo přidržovali tak, že se nemohl pohnout.

"Dost! Pus-"

"Zmlkni!" Stiles byl frustrovaný a bylo to sakra vidět. Chytl alfu pod krkem, ne aby mu ublížil, spíš, aby ukázal, kdo tady má navrch. S roztřeseným výdechem se sklonil a vtiskl vlkovi na rty jemný polibek.

"Ty si ani nedokážeš představit, co s tebou chci dělat. Všechny ty věci. Některé by se ti líbily… a jiné…" dech se mu zadrhl v hrdle. Ta tíha ho ničila. Cítil se, jako by právě provedl nějaký zločin. Když pomine mrtvolu slečny Jennifer, neměl by se za dnešní události cítit provinile, ne?

Jenže on tak moc toužil po Derekovi!

Položil mu dlaň na hruď, přímo tam kde bylo srdce. "Chci tě rozervat. Přímo tady, v tomhle místě," zašeptal vzrušeně. Vlkodlak se na něj díval s nechápavým výrazem a Stilesovi mu ho bylo snad až líto. "Chci tě doširoka otevřít, intimně, opatrně, tak abys ještě žil, když budu lízat krev z tvého stále ještě bijícího srdce."

Jeho tělo se chvělo vzrušením. Zničeně si položil hlavu na široké rameno a snažil se uklidnit.

"Stilesi?"

"Neboj se. Neudělám to. Nikdy neudělám nic, co by ti mohlo ublížit."

"Sti-"

Jemný dotek rtů ho spolehlivě utišil. Bylo to něžné a dlouhé a během té doby se Stiles vzchopil natolik, že se dokázal od alfy odtrhnout. Žádné stíny, žádný nátlak. Prostě se jen zvedl a pomohl druhému muži ze země.

"Jennifer mi řekla něco velmi užitečného. Asi by to měla slyšet celá Smečka," řekl Stiles a úspěšně se vyhýbal očnímu kontaktu.

Pevné objetí ho překvapilo. Odkdy Derek iniciuje fyzický kontakt, který nezahrnuje násilí nebo dotýkání se žen, které ho chtějí zabít?

Chlapec se po chvíli uvolnil a obtočil vlastní paže kolem Derekova pasu. Tohle… bylo velmi příjemné.



***



"Takže pro ty nechápavé si to ještě jednou shrneme. Alfa smečka je tu proto, aby naverbovala Dereka. Darach tu byla kvůli Alfa smečce. Vůdce alfa smečky je nějakej divnej hybrid vlkodlaka a démona. Darach měla zbraň, která dokáže zabít démony. Už se začínáte chytat?"

Z několika prázdných obličejů a jednoho permanentně zamračeného - teď vážně, ten chlap to má vepsané v genech - bylo jasné, že tenhle román má pro ně příliš složitý děj. Peter jim právě donesl kávu, za což byl Stiles vděčný. Peter? To byl ten správný parťák. Dokázal zastat práci správného hostitele a ještě k tomu mít přehled o tom, co se jim tu Stiles pokoušel říct.

"Takže ty divný věci nebyli vlkodlaci?" Ozval se zmateně Isaac.

"Nevím, co přesně byli a upřímně mě to nezajímá. Prostě je povolala Derekova ex, aby ho voddělali. To říká hodně o tvym mentálnim rozpoložení," obrátil svou pozornost na zadumaného alfu.

"Máš nějaký defekt nebo prostě víš, že jsou to zabijácký mrchy a stejně si je jdeš voznačkovat?"

Odpovědí mu byl intenzivní výraz, muž však nic nepopřel.

"Jak chceš," pokrčil rameny a pokračoval. "Takže si to shrnem. Deucalion musí zemřít, ale to nebude nic moc snadného, protože má celou smečku namakanejch alf na steroidech. Jupí. Teď, co s tím budeme dělat?"

"Vylákat je jednoho podruhém?" ozval se Jackson.

"Nemůžeme s nima prostě uzavřít mír?"

Ach, Scotty. Ty kluku jeden mírumilovný. Zkus se vytasit s bílou vlajkou, až ti Kali urafne prdel.

I Derek nad tím komentářem protočil oči.

"Viděli jste Ennise? Ten chlap tu ani nechtěl být. Prakticky nebyl víc než beta," promluvil Peter a Stiles se pousmál. Na strýčka pedo je vždycky spoleh.

"To samé s dvojčaty. O Kali mluvit nebudeme, ta bude vždycky stát při Deucalionovi, ale tihle tři by se dali přemluvit." Stiles už měl připravenou krásnou malou řeč šitou přímo pro ty alfy.

"Přemluvit k čemu?" Scotty, teď vážně, jsi můj brácha a já tě miluju, ale prosím tě, buď zticha.

"To záleží… buď, aby se přidali na naši stranu, ale pravděpodobnější je, že jednoduše opustí jejich smečku a odejdou odsud."

"A co ta zbraň? Kde je?" Petere, ty už raději taky mlč.

Chvilku bylo ticho. Stiles si povzdechl. Ok, dobře, tak tu věc neměl. Zas až tak velký selhání to nebylo.

"Najdu ji."


Poznámka:
Vlastně ani už nechci komenty a rating, protože cítím, že tahle povídka jde dolů závratnou rychlostí. Sorry for letting you down, guys...
 

16 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Ilse Ilse | 18. října 2013 v 20:22 | Reagovat

Pět minut před osmou jsem aktualizovala stránku pořád dokola dokud se to tu neobjevilo. :D
A že jde povídka dolů? Tak to si nemyslím ale trochu mě znepokojuje že si to myslíš ty. Snad s ní nepřestaneš. Hrozně se těším na další díl a další vývoj událostí.

2 Scudl007 Scudl007 | 18. října 2013 v 20:24 | Reagovat

Povídka super, poznámka na konci mohla být vypuštěna :) ... já myslím, že povídka je skvělá (i když pro někoho jako jsem já, kdo má problémy počkat na třídilnou povídku, je  moc dlouhá), ale pořád doufám, že se z toho Stiles vyhrabe a bude zase jen člověk a pak si užije super trojku s Peterem a Derekem :D Ale díl se mi líbil, někdo jí už musel pořádně nakopat :D :D

3 Scudl007 Scudl007 | 18. října 2013 v 20:26 | Reagovat

PS: jsem strašně ráda, že napíšeš s Keight další díl Sleepover, miluju tě za to. :*

4 Keigh Keigh | Web | 18. října 2013 v 20:52 | Reagovat

Yeah, u better thank me imma strip u andspank u till u cry

5 Hifi Hifi | 19. října 2013 v 0:57 | Reagovat

FUCK YOU WITH A CACTUS SMAZAL SE MI KOMENTÁŘ KURVA.
Jinak já si nemyslím, že by to byla špatná kapitola/část kapitoly, rozhodně lepší než ta předtím. Ale možná je to jen tím že jsem úchyl, ahahaha. Ale jenom malinko. Maličko. Malilililinečko. Fakt. (To ti tak žereme, Hif.)
A náhodou, krásně to odsýpalo, nikdy jsem se nezasekala, krása :)
(Těším se na vaši spolupráci s Keigh~)

6 Nade Nade | Web | 19. října 2013 v 19:21 | Reagovat

Jsem moc zvědavá, jak se vypořádají s Alfa smečkou. Peter se mi tady moc líbí, škoda, že Stiles nejede po něm.

7 Tercza Tercza | Web | 20. října 2013 v 8:55 | Reagovat

Nejde to dolu... vyviji se to vlastni rychlosti ;). Podle myho je to citelny az az, mozna je to az moc navykovy... vzhledem k vcerejsimu vylevu, ze mi vypadl internet a nemohla jsem si to precist, divim se, ze na me sousedi neklepali, rpotoze jsem mela tendenci zacit vyt(mirne retardovana,ale vydrzela jsem to ;)... Takze dalsi tyden, dalsi kapitola. Juchuu uz se tesim...

8 Enari Enari | E-mail | Web | 20. října 2013 v 18:21 | Reagovat

[1]: Povídka je tu vždy přesně v 20:00. Tak pro příště... ;)
A neboj, nepřestanu. Keigh by mě zabila.

[2]: Jak se tak dívám... toho Stetera vážně chcete, co? Hmmm... popřemýšlím o tom pairingu...:)
Doufám, že jsem Keighinu povídku moc nezjebla XD
Už je na jejím i mém blogu, kdybys měla náladu si jí přečíst;)

[5]: Mockrát děkuji. Jsem ráda, že zůstáváte povídce věrni:)

[6]: OK. Teď vážně. Ještě je čas. Rozhodněte se... Steter? Ano či ne? Klidně bych hlasovala i pro threesome s Derekem...

[7]: LOL: Nevím, jestli být pyšná, že je z tebe závislačka nebo se naopak cítit provinile.
Sorry?
BTW.. soucítím s tebou, sestro? Být víc jak hodinu bez netu? Pit of Hell...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama